587. Poselství Ježíše ze dne 18. září 1918.

Nástroj: Mária Julianna (Maďarsko).


PO SMRTI UŽ NEBUDETE MOCI NIC ZMĚNIT


Otevři Písmo svaté!: "Stejně tak není vůle vašeho Otce v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých." [Mt 18, 14]:

Moje drahé děti,

mluvím k vám a dávám vám svá poselství proto, že můj Nebeský Otec si nepřeje, byť i jen jediný z vás zahynul. Čas se nebezpečně krátí. Na zemi se rozmohl hřích a nespravedlnost volá do nebe. Demoralizování těch nejmenších a ožebračování těch nejchudších už nesnese další odklad trestu mého Otce. Sobectví lidí už nemá hranic. Chamtivé zneužívání materiálních statků je bezmezné. Lidstvo je zahlceno hříchem, sebeláskou, pokrytectvím a zneužíváním člověka člověkem, a jde po široké cestě vedoucí do věčného zatracení. Můj Otec si nepřeje zatracení ani jediné duše, proto Mě poslal z nebe dolů na zem, abych spasil svět. A Já jsem řekl: "Chci, aby měli všichni život a měli ho v hojnosti."

Moji maličcí! Existuje krásnější svět věčného štěstí, ve kterém není ani smrt, ani slzy, ani smutek, ani nářek. Tím světem je království mého Otce, které jsem získal pro vás, když jsem vzal na sebe vaše hříchy a dobrovolně za vás podstoupil mučednickou smrt. Ale běda těm, kdo Mnou pohrdají, zákeřně Mě zrazují a opouštějí, neboť takoví se sami vyloučí z plánu mé věčné spásy.

Moji maličcí! Hle, hodina je už tady. Přišel čas trestů a očista světa už probíhá. Všechny ty mnohé obrovské přírodní katastrofy jsou tresty. Můžete je zmírnit jen tím, že se obrátíte, otevřete se životu lásky a smíříte se s Bohem a se svými bližními. Všechno ostatní je marné a zbytečné, protože jen hřích je příčinou všeho zla. Obraťte se, moje děti! Obraťte se co nejdřív, neboť i pro vás platí to, co jsem řekl v evangeliu:

Ani vy nejste lepší než ti, které zavalila věž v Siloe a nelišíte se ani od těch, jejichž krev Pilát (*) smísil s krví jejich obětí. Poučte se z přírodních katastrof a obraťte se, neboť i vám se to může stát a můžete zemřít v kterémkoli čase. Ale po smrti už nebudete moci nic změnit. Jen dokud žijete na této zemi, se můžete ještě obrátit.

Zůstaňte silní ve víře! Vždy se držte dvou nosných pilířů: oltářní svátosti a úcty k mé Matce Marii. Pak může přijít i bouře s ničivým přívalem, ale vám nebude moci uškodit, protože budete pevně zakotvení v mé ochraně a podpíraní přímluvnými modlitbami mé svaté nebeské Matky za vás. K tomu vám dávám své požehnání skrze nekonečně překypující lásku mého božského srdce ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

Váš Ježíš


(*) Lk 13, 1-5

Modlitba Márie Julianny skrze Ducha Svatého:


Ó, Ty nejvyšší, nejmocnější, nejvšehomocnější, nejsvětější ze svatých, který jsi zůstal mezi námi v nejsvětější oltářní svátosti, buď navěky požehnaný a zbožňovaný!

Ó, Ty nejsvětější ze svatých! Prosíme Tě, přikryj nás svou drahocennou přesvatou Krví prolitou za nás, aby se k nám Satan nemohl přiblížit, neboť největší ochranou na celém světě je tvá Krev.

Maria, naše svatá Matko, přikryj nás svým svatým a Boží mocí obdařeným mateřským pláštěm. Spolu se svatými anděly, buď nám ochránkyní v tomto bouřlivém a chaotickém čase! Oroduj za nás u svého svatého Syna!

Naše Sedmibolestná Matko, ty jsi stála před křížem, aby si nás, nehodné hříšníky, přivedla k sobě a stala se i nám naší svatou Matkou. Ó, jaká bolestná záměna, kdy ty, Matka, si svého jediného a nesmírně milovaného a zbožňovaného Syna ztratila a místo Něho jsi získala nás, ubohé hříšníky. Ale ve své nekonečné lásce k tvému svatému Synu, jsi nás vroucně přijala, neboť vždy jsi toužila kráčet po boku svého svatého Syna a podílet se na jeho vykoupení.

Proto jsi také přijala, abys mohla svého Syna provázet až na konec jeho křížové cesty a vidíc jeho ukrutný smrtelný zápas jsi zůstala s Ním před křížem. On, Ježíš, nechal ve tvém neposkvrněném sedmibolestném srdci vzplanout touhu, abys, sjednocená v utrpení se svým svatým Synem, také ty obětovala každou svou bolest Věčnému Otci pro záchranu duší.

Děkujeme ti, naše svatá Matko a prosíme tě, oroduj za nás u svého Syna, neboť tvé orodování je účinnější než jakékoli jiné. Prosíme tě, vypros u svého Syna veškerou milost, které je třeba ke spáse hříšníků.

Ó, Nejsvětější ze svatých, Ty, který jsi zvolal ve své smrtelné agonii: "Žízním!", neboť jsi žíznil po mé duši. Děkuji Ti, můj Pane, za všechny mé kříže, jimiž jsi mě navštívil, protože jen kříž je tou jedinou spásou pro každého člověka. Děkuji Ti, že ses ke mně sklonil a potrestal mě, když jsem to nejvíc potřeboval. Děkuji Ti za tvou nesmírnou milost, úpěnlivě vyprošenou mou svatou Matkou, že jsi mě k sobě povolal do tvé univerzální katolické církve, kterou jsi Ty založil.

Tvé první zavolání bylo: "Přijímej!", protože jsi toužil po tom, aby moje ubohé nehodné srdce bylo probuzeno a naplněno tvou Boží přítomností! Avšak tvoje druhé zavolání bylo: "Vejdi mezi ně!" A to všechno, jak jsi řekl, jsem dostala, neboť jsem milovala tvoji svatou Matku a neuměla se smířit s tím, že ji ponižovali a nazývali hříšnicí. A i když jsem se to před tím neučila, ona byla pro mě od začátku tou jedinou hodnou bez hříchu, neposkvrněnou, čistou, svatou a nevinnou, protože jen tak mohla být hodna, abys vešel do jejího neposkvrněného lůna a nazval ji svou Matkou a ona Tebe svým Synem.

Jak velké bylo její štěstí, když jí anděl oznámil, že se stane tvou svatou Matkou a jak nesmírná byla její bolest před tvým křížem, když viděla, jak jsi vydechl svou duši. Čas, který uplynul do tvého vzkříšení, se jí zdál být celou věčností, ale její neochvějná víra, důvěra a naděje, kterou do Tebe vkládala, ji nenechala propadnout zoufalství. Ona věřila ve tvé zmrtvýchvstání a se ho i dočkala.

Pane náš, prosíme Tě, dej nám tak velkou víru, důvěru a naději, kterou do tebe vkládáme, jakou měla tvoje svatá Matka. Dej nám uprostřed všech našich těžkostí takovou víru, naději a důvěru v Tebe, abychom Tě vždy vroucně milovali a pociťovali tvou starostlivou dobrotu a lásku.

Můj Ježíši, Ty přetrváváš tady mezi námi a jsi vždy přítomný v každém svatostánku, v každé mši svaté a na kříži, který se v tomto světě nerozlučně spojuje s Tebou. Ve mši svaté se obnovuje tvá nekrvavá oběť a smrt na kříži. Svátost oltářní je tvým drahým nejsvětějším Tělem a tvou nejsvětější Krví a současně i tvým vzkříšeným Tělem, kdy vcházíš do našich srdcí.

Se všemi, které miluješ, ses rozdělil o svůj kříž. Je to podobné tomu, jako když se my dělíme s našimi nejmilejšími přáteli o naše starosti a radosti. Pane náš, prosíme Tě, dej, abychom z lásky k Tobě přijali naše kříže a nikdy si kvůli nim nestěžovali, ale trpělivě je snášeli a sami tak nesli aspoň nepatrnou část z tvého nesmírného kříže, který jsi nám daroval. A i když je těžké snášet jakékoli utrpení, oč lépe je nám spolu s Tebou snášet utrpení a být pak spasen, než si užívat bez Tebe a být zatracen.

Nebeský Otec nechce, aby zahynul i jen jediný z nás. Proto poslal Tebe, abys nás naučil zákonům Otce a vykoupil nás. Prosíme Tě o tvou milost, abychom i my mohli jednou přebývat s Tebou tam, kde jsi Ty, a mohli vidět tvou slávu a velebit a chválit Tě a vzdávat Ti dík navěky věků! Amen.


Posilnění z Písma svatého:

Žid 7, 21: Ale on se jím stal s přísahou od toho, který mu řekl: Pán přísahal a nikdy to neodvolá: Ty jsi kněz na věky.




Z maďarštiny do slovenštiny přeložil bratr Zoltán, korigoval admin Peter.




zpět